Verbos regulares de segunda conjugación (hareales) y verbos irregulares en guaraní

Ñe’etéva hekojojáva mokõiha 
ha ñe’etéva hekojoja’yva
Ñe’etéva hekojojáva mokõiha ha ñe’etéva hekojoja’yvaArchivo, ABC Color

Ñe’etéva hekojojáva mokõiha ha ñe’etéva hekojoja’yva

2.1.2. Ñe’ẽtéva hekojojáva mokõiha. Ñemosusũ (hareáva). Umi iñe’ẽpy iñambue’ỹva oñemosusũvo ha oiporúva ava ha papy ramo ñe’ẽky mboyveguáva: ha-, re-, ho-, ja/ña-, ro-, pe-, ho-.

Ojejuhu po ñe’ẽtévante peichagua ha umíva hína: ‘a, ‘u, y’u, ‘yta ha ‘yguy.

2.1.2. Verbos regulares de segunda conjugación (hareales). Son aquellos cuyas raíces o núcleos permanecen invariables al ser conjugados y usa los prefijos personales: ha– re-, ho, ja/ña– ro-, pe– ho-.

Se encuentran solo cinco verbos de este grupo y son: ‘a (caer), ‘u (comer), y’u (beber), ‘yta, (nadar) ha ‘yguy (zambullir).

Ñe’etéva hekojojáva mokõiha ha ñe’etéva hekojoja’yva
Ñe’etéva hekojojáva mokõiha ha ñe’etéva hekojoja’yva

3. Ñe’ẽtéva hekojoja’ỹva. Ñe’ẽtéva iñambuéva iñe’ẽpýpe téra iñe’ẽky papy ha avaite rechaukahápe, hekoitégui oñemosusũvo. Mbohapy peichaguánte ojekuaa: ju, ha,’e.

3. Verbos irregulares. Son verbos cuyos núcleos y/o indicadores verbales varían del modelo original al ser conjugados. Se conocen solo tres: ju (venir), ha (ir) y ‘e (decir).

Ñe’etéva hekojojáva mokõiha 
ha ñe’etéva hekojoja’yva
Ñe’etéva hekojojáva mokõiha ha ñe’etéva hekojoja’yva
Ñe’etéva hekojojáva mokõiha ha ñe’etéva hekojoja’yva
Ñe’etéva hekojojáva mokõiha ha ñe’etéva hekojoja’yva

Fuente:- Guarani Ñe’ẽ Rerekuapavẽ (GÑR). (2018). Academia de la Lengua Guaraní. (ALG). Guarani Ñe’ẽtekuaa. Asunción, Paraguay.