Accidentes de modo del verbo en guaraní

Ñe’etéva reko ñemoambue

6. Ñe’ẽtéva reko ñemoambue. Oñanduka mba’eichaitépa ojehu ñe’ẽtéva ñemoandu. Ikatu ohechauka ha oporojopy ojejapo hag̃ua.

Ñe’ẽreko omba’erechaukáva

6. Accidentes de modo del verbo. Indican la manera en que se realiza la acción del verbo. Pueden ser indicativos o imperativos.

Los modos indicativos

6.1 Ñe’ẽrekoite. Ohechauka oikohaichaite. Ndorahái ñe’ẽky ñe’ẽreko rehegua.

6.1 Modo indicativo simple. Expresa objetividad. No lleva partícula de modo.

Tembiecharã

Ñe’etéva reko ñemoambue
Ñe’etéva reko ñemoambue

6.2 Ñe’ẽreko pota. Ohechauka oñeha’arõva oiko. Oraha ñe’ẽky ipu’atãva “se”.

6.2 Modo volitivo. Expresa el deseo de que se suceda algo. Lleva la partícula sufija tónica «se».

Tembiecharã

Ñe’etéva reko ñemoambue
Ñe’etéva reko ñemoambue
Ñe’etéva reko ñemoambue
Ñe’etéva reko ñemoambue

6.3 Ñe’ẽrekomo’ã. Ohechauka ndojekuaaporãiha oikópara’e. Oiporu ñe’ẽky «po», «nipo» ha «pipo».

6.3 Modo supositivo. Implica una suposición o duda sobre una acción. Sus partículas pueden ser: po, nipo, pipo.

Tembiecharã

Ñe’etéva reko ñemoambue
Ñe’etéva reko ñemoambue

Fuente: - Guarani Ñe’ẽ Rerekuapavẽ (GÑR). (2018). Academia de la Lengua Guaraní. (ALG). Guarani Ñe’ẽtekuaa. Asunción, Paraguay.