Ñe’etéva ñe’eapoha ñemoambue

Clasificación de las voces de los verbos

Ohechauka mba’éichapa oho oñondive mba’e apohára (teroñe’ẽ) ha ñe’ẽtéva. Oiporu jepi ñe’ẽky ñe’ẽpehẽ papy ha avaite rehegua.

Establece la relación entre el sujeto y el verbo en una oración. Utilizan generalmente partículas morfemas de número y persona.

Oñemboja’o jey péicha: ñe’ẽhára ojapóva ha hese oikóva.

Se vuelven a dividir de la siguiente manera: voz activa y voz pasiva.

Ñe’ẽapohaite omba’eapóva. Ohechauka mávapa ñe’ẽtéva apohára. Ñe’ẽapohaitéva naiñe’ẽkýi.

Voz activa. Indica que el sujeto realiza la acción. La voz activa no lleva partícula.

Ñe’etéva ñe’eapoha ñemoambue
Ñe’etéva ñe’eapoha ñemoambue

Ñe’ãpoheta (ñe’ẽhára) rehe oikóva. Ohechauka ndejehe oikóva, ojejapóva nde rehe. Oiporu ñe’ẽky “je” ñe’ẽtéva jurugua ndive ha “ñe” ñe’ẽtéva tĩgua ndive.

Voz pasiva. Muestra que se recibe los efectos de una acción. Usa la partícula «je» para verbos orales y «ñe» para verbos nasales.

Ñe’etéva ñe’eapoha ñemoambue
Ñe’etéva ñe’eapoha ñemoambue

Ñe’ẽapoukaha. Máva ojapouka jave ambuévape tembiapo. Oiporu ñe’ẽky “mbo” ñe’ẽtéva jurugua ndive ha “mo” ñe’ẽtéva tĩgua ndive.

Voz coactiva. El sujeto oficia de agente indirecto y manda a realizar la acción a otra persona. Utiliza la partícula «mbo» para verbos orales y «mo» para verbos nasales.

Ñe’etéva ñe’eapoha ñemoambue
Ñe’etéva ñe’eapoha ñemoambue
Ñe’etéva ñe’eapoha ñemoambue
Ñe’etéva ñe’eapoha ñemoambue

Ñe’ẽapo oñondivegua. Oikotevẽ mokõi teroñe’ẽ ha oñemosusũ papyeta añóme. Iñe’ẽky “jo” ñe’ẽtéva jurugua ndive ha “ño” ñe’ẽtéva tĩgua ndive.

Voz recíproca. Necesita de dos sujetos, y se conjuga solamente en el plural, utilizando la partícula «jo» para verbos orales y «ño» verbos nasales.

Ñe’etéva ñe’eapoha ñemoambue
Ñe’etéva ñe’eapoha ñemoambue

Ñe’ẽ apoukapy. Ohechauka ojepoha tembiapo ava téra mymba ári. Oiporu ñe’ẽky “poro” avápe g̃uarã ha “mba’e” mymba ndive.

Voz objetiva. El sujeto realiza la acción en personas o animales indeterminadas. Utiliza la partícula «poro» con personas y «mba’e» con animales.

Ñe’etéva ñe’eapoha ñemoambue
Ñe’etéva ñe’eapoha ñemoambue

Fuente: - Guarani Ñe’ẽ Rerekuapavẽ (GÑR). (2018). Academia de la Lengua Guaraní. (ALG). Guarani Ñe’ẽtekuaa. Asunción, Paraguay.